CHRÁM SV. JANA KŘTITELE A PANNY MARIE OCHRÁNKYNĚ MĚSTA

poutě:

24. června Narození sv. Jana Křtitele

21. listopadu Zasvěcení Panny Marie v Jeruzalémě

   - Zachránění města Dvora Králové (1646)

posvěcení kostela:    5. září 1773

Dvůr Králové nad Labem, v letech 1400 - 1918 věnné město, vzniklo na počátku 13. století. Kostel sv. Jana Křtitele je postaven na místě původní knížecí kaple.

V roce 1011 ve Dvoře (Králové) je zapsán ve farní kronice první farář (jeho jméno se nedo-chovalo), s titulem "Episcopus Curiensis" (biskup Dvorský), který byl pomocným biskupem pražským a sufragánem 3. pražského biskupa Thiddaga (Dětmar II., 998, + 11.6.1017). Zmínku napsal ve své kronice polský kronikář a farář Jan Dlugosz (1415 - 1480).

V roce 1158 je ve farní konice zapsán farář (ani jeho jméno se nedochovalo) "Episcopus Curiensis" (biskup Dvorský), pomocný biskup pražský, sufragán 13. pražského biskupa Daniela I. (1148 - 1167). Biskup Dvorský se zúčastnil bitvy u Milána, po které dostal český kníže Vladislav II. znak bílého lva na červeném poli (státní znak) a byl korunován na druhého českého krále. O tomto biskupovi se zmiňuje kronikář Karla IV. farář Přibík Pulkava z Radenína (+1380).

V roce 1200 je zapsán další farář (jméno se opět nedochovalo) "Episcopus Curiensis" (biskup Dvorský), sufragán 17. pražského biskupa Daniela II. Milíka z Talmberka (1197, +1214), pomocný biskup pražský.

Podle některých historiků byl tento biskup - farář ze Dvora (Králové), jedním ze svědků vydání Zlaté buly sicilské vydané 26. 9. 1212 českému králi Přemyslu Otakarovi I. Město Dvůr by tak bylo zastoupeno na velice důležité události v českých dějinách. Část textu Zlaté buly sicilské: "Huius rei testes sunt isti: archiepiscopus Barensis; episcopus Tridentinus; episcopus Basiliensis; episcopus Constantiensis; episcopus Curiensis;..." České překlady uvádí:

"V této věci svědkové jsou tito: arcibiskup z Bari; biskup z Tridentu; biskup z Basileje; biskup z Kostnice; biskup z Churu (churský); ..."

Chur (německy, latinsky Caria, italsky Coira, francouzsky Coire) je město a diecéze ve východním Švýcarsku. Název diecéze byl ve středověkých latinských listinách psán Cariensis. Takto je zapsán v letech 1356-1368 i Petro cariensis episcopus = Petr churský biskup (český biskup Petr III. zv. Jelito, v letech 1368 - 1371 biskup litomyšlský). Dvůr Králové byl ve středověku psán Curia a jeho faráři (biskupové ze Dvora), se psali "Episcopus Curiensis."

Kolem roku 1230 byl na vévodském dvorci ve Dvoře (Králové) zbudován kamenný kostel v románském slohu. Tato kamenná basilika nahradila dřevěný vévodský kostel.

Kostel byl pravděpodobně postaven Řádem Templářů, někdy bývá uváděn Řád Johanitů, které měl přivést do Curia super Albis (Dvůr nad Labem) český král Václav I. Klášter řádu měl stát naproti děkanství (dnes dům č.p. 106).

Kostel dostal patrocinium podle patrona řádu sv. Jana Křtitele.

Město Dvůr (Králové) nad Labem se vrátilo králi Václavu IV. a 26. 2. 1399 daroval Dvůr nad Labem své druhé manželce Žofii Bavorské. V té době nebyla ještě Žofie korunována na českou královnu, proto byla jako manželka krále nazývána "paní králová" a její město "Dvůr paní Králové".

"Paní králová Žofie" dala ve svém věnném městě Dvoře nad Labem stavět nový velký gotický chrám, postavený jako trojlodní síň, zaklenutou křížovými klenbami na čtyřech štíhlých válcových sloupech. Stavitelem byl Václav, syn Petra Parléře. Chrám byl dokončen po královnině koru-novaci. Ten dala Žofie z Boží milosti římská a česká královna zasvětit sv. Janu Křtiteli.

Jižní vchod je na stejném místě, jako byl do románské basiliky.

V roce 1411 byl hlavní oltář zasvěcen sv. Kateřině z Alexandrie. Velkým ctitelem této světice byl císař Karel IV. (1316 - 1378) a jeho zásluhou se úcta k ní rozšířila a udržela v lidové zbožnosti. Pod tímto vlivem došlo ke změně zasvěcení i kostela ve Dvoře Králové nad Labem.

Náboženské boje v 15. století měly i mnoho obětí. Mezi nimi tři kněží benediktini, kteří byli suro-vě umučeni husity. Jejich jména nebyla nikde zapsána. Mučedníkem byl i bývalý královédvorský farář Jan (pro svou moudrost řečený Sova) z Boharyně a Libčan (obec nedaleko Nechanic), který byl zajat a na svátek Proměnění Páně 6. srpna 1425 zemřel mučednickou smrtí, byl husity vystře-len prakem. Na následky těžkých zranění zemřel.

V roce 1421 se Dvůr Králové poddal husitům a většina obyvatel našeho města přijala podobojí. Utrakvističtí duchovní zde působili do roku 1436. V roce 1450 zapálili Slezané město i kostel, který byl po požáru opraven.

Dořina předsíň

V roce 1588 nechala na jižní straně kostela měšťanka Dora (Dorota) Hložická postavit vlastním nákladem předsíň pro matky v šestinedělí. Ty musely dříve stát při bohoslužbách venku, protože byly považovány za nečisté. Dořina předsíň měla původně dva vchody, jižní a východní, který byl zazděn v roce 1894. V tomto roce byla zbořena šikmá stříška nad předsíní. V červenci 1897 byla Dořina předsíň zbořena a vystavěna znovu "v přiměřeném slohu" (pseudogotická). V Dořině předsíni byl roce 2007 umístěn nalezený náhrobek syna Jana III. Silvara.